Běháme pro radost 7. ročník 10. 6. 2023
Jmenuji se Lucie Schovánková, je mi 41 let, pocházím z Nové Paky a provdala jsem se do Smidar. Vystudovala jsem Střední zemědělskou školu a příroda i zvířata mne provázejí celým životem. Miluji hudbu a Nordic walking, ráda řídím cokoliv, co má volant a aspoň čtyři kola, a i vyjížďka na cyklistickém kole není pro mne neznáma. Od dětství miluji koně a vždy jsem si přála vlastnit svého. V červnu 2000 přišla tragická dopravní nehoda, kdy jsem se doslova podruhé narodila. Ztratila jsem při ní milovaného přítele a musela podstoupit amputaci levé dolní končetiny vysoko ve stehně. Bylo mi 19 let a čerstvě jsem odmaturovala. Nevzdala jsem se a naučila se s hendikepem žít. Největší oporou mi byla moje rodina, hlavně maminka, za což jí patří velké díky. Trávila se mnou hodiny a hodiny v nemocnicích a chápala moje výkyvy nálad. Znovu na nohy mne postavila trenérka plavání Inna, která mne hned v nemocnici našla a později přijala do plaveckého klubu hendikepovaných. Naučila mne znovu plavat a brzy jsem tak zesílila a naučila se mnohem rychleji chodit v protéze. Voda se mi stala nepostradatelnou. Věnovala jsem se tak i závodnímu plavání. V okamžiku, kdy jsem se opět osamostatnila, naučila jsem se za pomocí kamarádky Niny opět jezdit na koni a naskytla se mi i možnost koupit si vlastního koníka, který mi byl velkým přítelem i léčitelem. Velice mi jízda na koni pomáhala rovnat záda, která jsou chůzí v protéze nerovnoměrně zatěžována. Později přišla rodina a děti a já se naplno stala pyšnou matkou dvou synů. Kluci odrůstají a já bych se ráda opět věnovala jízdě na koni a plavání, které mi velice zdravotně pomáhají. Vybrané peníze bych tedy použila na hiporehabilitaci a kondiční plavání.
